Sedmá ukázka 2013
Vůdce s velkou hlavou
-„Ztratit se v Kazachstánu vůbec není problém,“ podotkl zdroj, když se ujistili, že je muž s novinami neposlouchá, protože se s někým baví po mobilu. A servírka přinesla horký jablečný punč.
-„To ze zeměpisu doufám víte. Nekonečné rovné stepi se tam střídají s horami a města jsou divoce industrializovaná. Ale to vás nezajímá,“ utnul přednášku a podíval se svýma dotěrnýma očima na Dominika.
-„Prověřil jsem tu informaci, kterou jsem ti minule dal,“ těkal očima jako by hledal únik. –„Felčar je ten člověk, kterého jsem viděl na schůzce o prodeji vagonů do Kazachstánu. Ne že by se schůzky aktivně účastnil. Ale byl nějakou šedou eminencí. Člověkem v pozadí. Stál za dveřmi sálu, kde jsme jednali. Stál mezi pěticí asistentů a sekretářů.“
-„A že je to on, Josef Špála, to jsi prověřil jak?“ zatnul se do něj novinářskými drápky Dominik.
-„Porovnal jsem fotky, které jsi mi dal minule. Je to on. Mám na tváře pamatováka. A zvlášť na tu jeho výraznou kebuli. Má ji takovou velkou a jakoby rozpláclou. Boxerský nos. Mírně buldočí oči. Působí ostražitě a tvrdě. Vůbec nemluvil. Jen přihlížel. Ruce měl sepnuté a rty se mu usmívaly, jako by právě uzavřel výhodný obchod.“
Dominik s Prokopem se na sebe podívali.
-„Když je Špála ostražitý a na útěku – proč leze na veřejnost – i když v Kazachstánu?“ sondoval Dominik.
-„Víte přece, že Špála byl jedním z rychle zbohatnuvších podnikatelů v devadesátých letech. Než se naoko zbláznil a stal se vůdcem sekty, vydělal slušný majetek,“ odhaloval jim skládačku zdroj.
-„A tohle by vás mohlo dost zajímat – už před rokem 2000 podnikl několik obchodních cest právě do Kazachstánu. Jeho obchodní partner tam stavěl velké moderní centrum pro kanceláře a služby. A Špála mu dodával levně získané technologie a stroje.“
Prokop začal chápat, že to všechno sedí.
-„No a právě ten jeho obchodní partner seděl na té schůzce o odkupu českých vagonů pro metro. Takže jedna a jedna jsou dvě. Víckrát jsem Felčara neviděl, ale jak ses o to začal, Dominiku, zajímat, zjistil jsem toho ještě víc. Poslouchej,“ a zdroj tajuplně zastřel hlas. Muž u novin dotelefonoval a střelhbitě vytáčel další číslo. V rádiu řvala reklama na nosní kapky.
-„Víte, kdo je ten jeho obchodní partner? Náhodou vůdce stejné sekty pro celý Kazachstán. Je jich tam málo, ale mají tam svoje společenství. A k tomu nám všechno sedí, ne?“
-„Takže Felčar se schoval u vůdce Světlé stezky v Kazachstánu,“ odtušil Dominik, -„pomáhal mu tam s budováním rondelu. Stojí v pozadí obchodů, ale možná taky podvodů. Rozhodně odtamtud řídil i činnost svého rondelu tady na Moravě. Řídil odtamtud i svou dceru Petronilu a všechny ostatní, kteří se zapletli do podivné zhořské kauzy. Vydával jim svoje šílené rozkazy. Může to tak být?“ obrátil se na zdroj.
Zdroj pokýval hlavou.
Muž u novin se rozčiloval do mobilu. Servírka otráveně přinesla turka pro Prokopa.
-„Jeho partner mu v Kazachstánu zařídil falešnou identitu a úkryt. Proto je Felčar prakticky nenalezitelný. Je schovaný líp než v Amazonii. Nemůžou na něj. A on se nám všem celou dobu směje. To je bomba!“ naklonil se k nim oběma Dominik, aby slyšeli jeho nadšení, i když musel šeptat.
-„Jména. Máš jméno toho vůdce Světlé stezky? A falešné Felčarovo jméno?“ třásl se novinář nedočkavostí.
I Prokop zbystřil.
-„Jméno jeho obchodního partnera samozřejmě mám,“ ujistil je se svěžím úsměvem sportsmana zdroj, -„je to Amil Boughajev.“
Dominik sáhl po telefonu, aby si to hned zapsal.
-„Ale nevím, nač vám to bude,“ zarazil ho zdroj a změnil výraz ve tváři na varující.
-„Nač? No přece…“ chtěl říct Dominik, ale nestihl to.
-„Amil Boughajev je tři měsíce mrtvý,“ zděsil je tou zprávou zdroj.
-„Mrtvý?“ skoro zahvízdl Prokop.
-„Mrtvý. Není to náhoda? A představte si, že není sám. To jsem zjistil včera. Kazachstánci to samozřejmě před světem ututlali ve svých širých stepích. Spolu s Boughajevem odešla na věčnost i jeho rodina. Manželka, dvě děti, švagr a dva další lidé.“
Dominik to nevydržel. Zvýšil hlas.
-„To jako masová vražda?“ vypoulil oči a muž u novin ztuhl a přestal se vybavovat s mobilem.
Všichni tři se diskrétně odmlčeli, dokud si muž nezačal zase hledět svého.
-„Masová ano,“ šeptal zdroj, -„ale sebevražda,“ dodal.
Prokop s Dominikem se na sebe podívali.
-„V rámci učení sekty?“ zeptal se Dominik rychle.
-„Pravděpodobně,“ přikývl zdroj.
-„A můžu hádat?“ luskl novinář prsty, jako by mu došlo, co je za tím.
Zdroj přisvědčil.
-„Mezi sebevrahy Felčar asi nebyl, co?“
-„Uhádls,“ syknul zdroj a dopil punč. Pak se zvedl a bez zaplacení a pozdravu odešel. Asi to tak měli s Dominikem smluvené.
Novinář něco spěšně vyťukával do dotykáče. Dělal si poznámky. Zbrkle a tak, aby mu z hlavy nevyšumělo nic, co se tady řeklo.
Prokop jen přemítal, co z toho všeho vyleze.